25. srpna 2012

Pinie v plamenech...


Odjet z Kanárů neznamená zapomenout, přehodit výhybku a plánovat cestu někam jinam. Odjet z Kanárů znamená vzpomínat na chvíle pohody každý večer před usnutím, prohlížet knížky s obrázky na křídovém papíře, připravovat novou výstavu fotek, dostávat pohledy od profesora Claudia a sledovat, co se na milovaných ostrovech děje. Požáry postihují sluncem rozpálené a vysušené kanárské lesy odnepaměti. Bohužel ani dnes nejsou vzácné a jejich stopy nesou všechny ostrovy (jen na Tenerife jich bylo v letech 1968–1994 zaznamenáno na čtrnáct set).

Kvůli vedrům a vysokým teplotám koncem července vzplály lesy na Tenerife, na Gomeře a na La Palmě. Oheň se rozšířil na plochu 3600 hektarů, muselo se evakuovat skoro 6000 Kanárků a Kanárek. Na začouzených videích z iDnes a Siete Canarias jsem nervózně sledovala, jak plameny ukusují pořád větší a větší sousta z (už tak dost vzácného) zeleného porostu. Začátkem srpna dostali hasiči požár konečně pod kontrolu, ale vlivem další vlny veder od africké pevniny se oheň znovu rozhořel. V gomerském národním parku Garajonay shořelo 300 ha chráněného lesa, včetně vavřínové laurisilvy, z Valle Gran Rey odvezly lodě za jednu noc asi šest set lidí. Pomáhali všichni – vrtulníky, letadla, armáda. Pomoc přiletěla i z pevniny. 

Nakonec se plameny v půlce srpna podařilo uhasit, ale ty následky… Tam, kde se ještě v květnu svahy zelenaly, a hustá vegetace byla pastvou pro oko, zbyly dnes jen smutné, ohořelé kostry borovic trčící z šedé vrstvy prachu a popela. Shořel cardonal, shořel tabaibal, ohořely pinie. Zbyla jen krajina zahalená do oblaku kouře a depresivní šedi. Jako když se barevný obrázek vytiskne na černobílé tiskárně. Něco mu chybí. 


Naštěstí mají pinie úžasnou schopnost přežít téměř všechno. Za půl roku začnou ze zčernalé půdy vykukovat první štětinky jehličí, za dva roky už budou stromky vypadat jako neupravené vánoční stromky právě vytažené z krabice. Oproti ostatním jehličnanům nepotřebují pinie k dýchání jehličí. Neudusí se. Žijí dál i se spálenou kůrou a bez jehličí. Atis tirma! :)

1 komentář: