20. června 2012

Adios, Islas afortunadas!

Za posledních 14 dní se ze mně stal nejen odborník na Geografii Kanárů a Geografických metod (obě zkoušky úspěšně zvládnuty), ale hlavně na patetické songy o loučení, koncích, stýskání si, chybění a podobně. To jsem tak třeba šla do Hajpru (= Hyperdina - musím si to sem ještě honem všecko napsat, co když to časem zapomenu a pak, v domově důchodců, až budem s osádkou bytu na jednom pokoji vesele senilnět, budou kluci házet fóry a já si je nebudu pamatovat??), do košíku jsem dala smetanu a začly mi téct slzy, protože jsem si uvědomila, že je to poslední smetana, co na dlouhou dobu na Kanárech kupuju. Nebo jsem si dala pivo ve cientaditos (= cerveceríi 100 montaditos) a dojala se nad tou situací opět až k slzám. No a nejhorší bylo vyklízení pokojíčku. Sundat všechny mapy, pohledy, plakáty a obrázky mi trvalo snad sto let. Poslouchala jsem výběr těch nejsmutnějších Nohavicových písniček a dostávala se. Dlouho, pomalu. Mě totiž nikdo z Kanárů honit NEBUDE!!!

A když už bylo všecko skoro sbaleno a nachystáno, sebrali jsme se a vyrazili splnit jeden z posledních bodů z našeho seznamu: navštívit playu Güigüi, vlastně Guguy, ať jí neříkáme jako turisti, ale hezky správně, jako místňáci. Je to kus světa na jihozápadním pobřeží Gran Canarie a i když se o něm už ví, tak tu stále není přetlak turistů, protože cesta sem z nebližší vesnice trvá přes dvě hodiny. My vyrazili s Mikyho alternativníma rodičema (důvěrně nazývanými Milan a Káťa). Katka se cestou dvakrát poblila, ale nahoře se spravila pivem, sympaťačka :) Vůbec obecně se dá říct, že Mikyho "starci" velmi dobře zapadli. Milan celý večer zatápěl pod ohništěm, sázel do táboráku jednu dekoraci za druhou a v rozlučkové fiestě si vedli velmi zdatně.

Podvečer jsme si zkrátili koupáním, při západu slunce jsme se zase trošku dostávali, loučili se a bylo hezky, i když smutno. Všechny chmury jsme zahnali opékáním konečně pořádných buřtů. Hezky nařezat, napíchnout na bambusový klacek, opíct. Podáváme s hořčicí a kečupem, prostě jako superpollo con todo :) Usnuli jsme těsně vedle ohniště uprostřed rozpadlého squatu, nádhera, jen trochu prašno. Následky večírku popisovat netřeba, snad jen, že některým cesta zpět k autu trvala tentokrát cca 5 hodin :) Po pochoďáku závěrečná koupačka na pláži, bocadillo na Ráďu a cesta v polospánku do Palmas. 

Poslední noc jsem si dala stylově na pryčně - na gauči v obýváku, kde vždycky skončily všecky pařby. Tím jsem taky splnila poslední položku z to do listu a v pondělí se mohlo odjet. Ještě jsem si zpříjemnila loučící den s naším učitelem Claudiem, s tím polobohem, který mě pozval na pivo! Nejen, že přišel, ale ještě jsme dostali darem jím napsanou knížku o Kanárech, nad kterou jsme chodili slintat do knihkupectví, ale nemohli si ji dovolit, neb stála 30 euro.. Ten Claudio je tak boží! A vůbec celé Kanáry!!! Definitivní tečku za třičtvrtě rokem v ráji jsme udělali na Canteras, sjeli poslední vlnu a decentně se všichni rozloučili. Nebudem přece dělat dráma na pláži, že - pokr face ;) Ale v pětadváce domů, v šedesátce na letiště a v letadle už to zadržet nešlo. Lidi kolem si museli myslet, že mi minimálně umřel křeček, tak tragicky jsem vypadala. Bude mi to tu chybět. Strašně moc. Nejde ani napsat, jak děsně hodně se mi už teď stýská. Zapustila jsem v Palmásku kořeny a ty jen tak nepřetrhám. Nejpozději za rok jsem zpátky, Lomikare, Lomikare! :)

Kdo tu bydlel:
Mája, Jarda, Marek, Ráďa, Robča, Lenka, Piotr, Miguel, Cristina

Kdo tu byl na návštěvě:
Gabča s Helčou a Lukanem, Ivan (Mikeš), Edú, Klára, Kuba s Márou, Leňa s Ivou, Lenky brácha Pavel, táta Libor, Táňa s Hurdym, Barbor s Halpim, Honza od Radeho, Martička s Honzíkem, Lenka s Jirkou, Bea, brňáci (Pok s Belmou, Kolouch s Mrndou, Komiš a Štěpánka, Šárka s rodinkou, Lenka), partička ze Sevilly (Barča, Karin, Petr, Stefanie a další 1 Němec), Karolína, Miguelovy holky (Janča, Lucka a Gabča), Eva, Janoc, dva Robčovi smradlaví zevláci z Palmy, regionálové (Kačenka, Čáp, Radim, Máca s Kačkou, Zuzka, Týnka), Rosťa s Barčou, Ivča s Ríšou a Verčou, Robčovi rodiče, Mirka s Martinem, Hanka s Martinou, Lauí s Johanem, grupa z Alicante (Elena, Petr, Pepa, Nevenka a 1 další Slovinka), Adam s Kájou a Alčou, Miška, Chorche a Šárka, Milan a Katka...

... pěkná bandička - a to jsem určitě na někoho zapomněla, lo siento :) 

2 komentáře:

  1. Super články, super zakončení... Už teď se tam těším!!

    S pozdravem

    Martin Vlk

    OdpovědětVymazat
  2. To máme 9 bydlících lidí a 80. na návštěvě :))
    a Ještě chybí Neža a Vita, kvuli které jsem zašlápl švába bosou nohou a spal na zemi. Ty si pamatuju dobře! A taky spousta lidí na čumendu kvuli bytu a 30 Poláků na Silvestra, ale to nejsou regulérní návštěvy.
    A s tím Hajprem se mi dneska stalo něco podobného.
    A ty Martine Vlku, těš se! A kdybys potřeboval ještě nějaké info, tak napiš Ráďovi, on ti určitě nad ránem rád odpoví :))
    m

    OdpovědětVymazat