19. dubna 2012

eRGéčka

Dvacet lidí v bytě s jednou funkční koupelnou může způsobit buď totální nepohodlí nebo jeden z nejlepších týdnů na Gran Canarii. Všechno záleží na tom, jací lidé byt naplní. My měli to štěstí, že se nám na Domingo J. Navarro 90210 sešla minulý týden směs skvělých a veselých kamarádů, spolužáků, rodičů a spolubydlících.

Příjezdu eRGéček (= regionálních geografů z Olomouce) jsem se malinko bála, přeci jen jsme společně ještě nikde necestovali, známe se hlavně ze školy (a z hospody). Těžko předem odhadnout, jestli si budeme mít týden o čem povídat, jestli najdem program vyhovující všem. Že mé obavy byly naprosto zbytečné, jsem pochopila v momentu, kdy moje olomoucká sedmice rozrazila dveře od bytu. Čtveřici "starých držáků" (Kačenka, Radim, Čáp a Máca) doplnily ještě Zuzka, Katka a Týnka. Mleli jsme páté přes deváté, skákali si do řeči a o zábavu nebyla nouze. Každý pokus o intelektuální konverzaci jsme obratně stočili k debatě o záchodcích a střevních potížích :) Navíc návštěva vybalila dary - plechovky Radegastu, slivovici, domácí knedlík, povidla, mazanec a další dobroty... Naplánovali jsme program, neb velitel výpravy Čáp si pohrával s myšlenkou vidět toho na ostrovech co nejvíc :)

Hned ve středu jsme to nakopli a ráno poctili svou návštěvou likérku Arucas. Bez té by prostě Regionálové nemohli odjet. Odpoledne pak tříhodinová návštěva technického muzea. Byli jsme jak malí - všechno, co se hýbe, jsme si museli vyzkoušet a osahat. Včetně kosmického simulátoru, na kterém Radim s Jardou (po vydatném koštu v likérce!) asi tři minuty lítali hlavou dolů :) Čtvrtek a pátek strávila partička na Tenerife, vrátili se až večer. My mezitím koupili flák hovězího a nadlábli se poctivou rajskou a darovaným knedlíkem. V pátek taky dorazilo další Ryanairovské letadlo - vysadilo tu kámoše Rosťu s jeho Barčou a taky Markovy rodiče. Krom toho se si Rade ze Španělska přivezl kromě zlomené ruky dva další kumpány. Tak jsme uvařili kýbl gulášovky a zužitkovali snad každou plochu alespoň minimálně vhodnou k noclehu :)

Sobota byla zasvěcena pro odpočinek v dunách a večer pro unikátní akci, která se nekoná každý den - výlet do uličky lehkých děv. Calle Molino de Viento je pojem. Je to ulička tajemná, nalezitelná pouze v určitém stupni alkoholového opojení :) Máme tam už z minulých večírků vyhlídnutý takový zaplivaný bar s bezzubým vrchním a chodíme tam na pivo. Regionálové (poučeni mým vyprávěním o dříve proběhlých akcích v tomto baru) se vřítili do podniku s dotazem: kde je fixa?!! - pěstujem tu totiž takový nešvar, a to, podepisování se na zeď :) Jeden po druhém jsme stvrdili svým podpisem svou návštěvu a po očku vykukovali z okna, jestli někde zahlídnem spoře oděnou s(v)lečnu. Barman si nás oblíbil a na stole nám přistály zdarma ořechy a runda neurčité žluté pálenky. My ho za to hezky od plic odměnili Vysokým jalovcem a tancem na stole :)

V neděli banda pronajala dvě auta a v různých stupních kocoviny vyjeli na prohlídku ostrova. My se nechali zavést do Sorruedy na skály. Trochu zamračené pondělí bylo zasvěceno surfování a pak už kluci odletěli na další štaci do Španělska. Holky měly letět až v úterý ráno, plán zněl jasně - večer si v klidu posedět a popovídat... To by si Zuzka nesměla vodou od brambor opařit nohy. Místo klidného večera proběhla návštěva nemocnice, obvazování, kapačky, mastičky, slzičky... Ale i tak holky naštěstí přesun do Čech zvládly. Hrdinky!

Stále je mi trochu záhadou, jak je možné, že si parta dovolenou - přes ztrátu dvou mobilů, brýlí, hodinek a opařené nohy - užila a odjížděla spokojená :) Ale jsem ráda, protože byli úžasní. Tak kompaktní, bezproblémovou a ohleduplnou skvadru kamarádů bych přála každému!!!

2 komentáře:

  1. Byla to opravdu povedená grupa - ještě nikdo neměl tolik smůly a zároveň si to tolik neužil... a ještě nám na rozloučenou nechali 6 kartonů piv :D

    OdpovědětVymazat
  2. Bára + Rosťa22. dubna 2012 10:08

    Ještě jednou mockrát děkujeme, byl to super týden..ať se vám všem daří!

    OdpovědětVymazat