20. dubna 2012

Agaete - Aldea - Puerto de Mogán

O západní straně ostrova jsme toho do středy moc nevěděli. S každou návštěvou se jezdí hlavně k Roque Nublo a do dun - to jsou největší trháky na ostrově. Zbytek kaňonů, přehrad a vyhlídek stojí bohužel trochu v jejich stínu. Proto když přišel Marek s nápadem půjčit auto, objet dosud neprozkoumanou západní část Gran Canarie a navštívit jeho rodiče na jihu, kde jsou na dovolené, byla jsem hned pro. Jarda tentokrát zůstal doma a my vyrazili směr Agaete. Ve vesničce Puerto de Las Nieves jsme okoukli pahýl po Dedo de Dios (Boží prst - kdysi krásný skalní útvar, který se bohužel v roce 2005 zřítil) a málem nás odfoukl vichr od moře.

Cesta z Agaete do Aldey po pobřeží se opravuje, tak jsem sice přišla o kešku, ale zato jsem poprvé na Kanárech sedla za volant. Křivolaké silničky značené v mapě bílou barvou (po nejširší žluté a vedlejší zelené) přišly už i mně bezpečné, navíc Marek furt prudil, ať řídím ;) Pravda, můj dotaz, který pedál je který, ho dost vyděsil, ale šel do rizika. Asi to shledal lepší než mé ustavičné kibicování, ať zpomalí... Kozíma uličkama jsme kolem krásných přehrad dojeli až na rozcestí pod Tamadabu. Škoda, že jsem kvůli pekelnému soustředění na jízdu neviděla z okolní krajiny skoro nic :) Ale myslím, že jsme tam nebyli poprvé. Do Aldey jsme to vzali krásným kaňonem, kolem větrného mlýnu a v Aldee si dali kafe a nanuka v zavřeném báru.

Začalo nám svítit hladové oko, a proto nás nenapadlo nic lepšího, než zajet na totálně odlehlou pláž, která nesla lákavý název Las Tetas (Prsa :) ). Trocha adrenalinu, jestli dojedem, pak skvělý logicko - geografický úsudek nad mapou, na pláži nějací nudisti a spousta velikých krabů. Jinak ale kamení a ježci, na koupání by to nebylo. Odlovili jsme kešku a víceméně na neutral sjeli do Puerta de Mogán. Tam ještě vyběhnout na kopec, opět díky geocachingu, a pak už hupky šupky za Mirkou a Martinem, chci říct za Markovýma rodičema :) Bydlí v apartmánu s bazénem, tak jsme dali koupačku, večer rybku a víno, se závistí v oku jsme nakoukli do vedlejšího čtyřhvězdičkového hotelu s živou hudbou (kde bychom neměli ani na čaj), prošli se po večerním Puertu a usnuli na terase. Parááádní den.

Ráno jsme ještě utrpěli policejní kontrolu půjčeného auta, zjistilo se, že máme prošlou technickou (což nebyla naše chyba) a Marek při parkování zkušeně sejmul policejní kužel. Kupodivu vrácení auta spolu s policejním bločkem dostatečně omluvilo náš pozdní příjezd (ačkoliv bychom přijeli pozdě i bez úředních obstrukcí, že :) ).

Žádné komentáře:

Okomentovat