6. listopadu 2011

Lezení

Kanáry jsou prý ideální pro cyklistiku. K tomu je potřeba mít jednu věc - kolo. To tady bohužel nikdo nemáme a jeho pořízení se po prozkoumání nabídky na trhu ojetin přiblížilo nereálnu. Plečku do města kupovat nechci, ceny pořádných kol se pohybují v nedosažitelných výškách. Poměrně dobrou sportovní alternativou je tu ale lezení. Se spolubydlama jsme se složili na lano a když čas dovolí, razíme do skal nebo aspoň na cvičnou stěnu do parku. Výhodou je, že je to všecko zadarmo. Zatím jsme lezli na dvou místech - v Quintanille a v Barrancu de Moya, obojí čedič.

Quintanilla je - jak jsme si ověřili, když tu byl Jarda s berlema - "bezbariérová" oblast kousek za Las Palmas směrem na sever. Asi deset minut chůze od autobusové zastávky je skupinka výborně odjištěných skalek (cvaknout se dá skoro co metr), nic moc velkého, ale pro začátečníky ideální. Docela velké stupy na nohy, to já ráda :) Obtížnost cest malá, nejtěžší tuším 6b+, ale já se docela zapotila. Trochu deprimující bylo, že Jarda vylezl o jedné noze to samé, jako my zdraví účastníci výpravy :)

Barranco de Moya je trochu hůř přístupné - musí se busem, pak asi kilák z kopce a pak cca deset minut pod skály. Celé je to rokle zarostlá různým šáším a protíká tu malý potůček, ve kterém je spousta žab. Samotné skály jsou ještě menší než v Quintanille, ale leze se hůř. Čedič je tu ohlazený a moc nejsou kam dávat nohy. Taky je tu víc těžších cest. Ale když se člověku podaří vyškrábat se nahoru, zapomene na to, jak cestou nahoru špačkoval a má i přes krkolomnou cestu dobrý pocit :)

1 komentář:

  1. Ty jsi Májo aktivní jako živočišné uhlí, závidím teplé a slunečné počasí, ikdyž i u nás vcera při hornické desítce bylo patnáct stupňů nad nulou. Dávej na sebe pozor, táta.

    OdpovědětVymazat