18. září 2011

Malé postesknutí

Skutečnosti mají tu vlastnost, že pomíjejí. Já mám pocit, že tady na Kanárech to platí dvojnásob. Čím jsme si byli včera jistí, to se dneska zkomplikovalo. To, co platilo včera, už dneska neplatí. V úterý vám Španěl řekne, že zařídit internet je hračka a najednou je neděle a pořád se doma nemůžete připojit, protože papírování je potřeba zařídit přes internet, kde k platbě potřebujete mít španělský účet. Ke zřízení španělského účtu je potřeba mít vyřízený trvalý pobyt na Kanárech… Takže běháme, vyřizujem, v podstatě nic není hotové a po týdnu opět sedím na obrubníku za popelnicí před školou, abych mohla komunikovat se světem. Internet není ale jediný problém.

Jak už jsem psala, situace se mění z minuty na minutu - minulou neděli máme v bytě nastěhované dvě Slovinky, je nás v bytě 6, nájem 180 euro na osobu, parádička, v pondělí přijdeme ze školy a holky i s kuframa jsou pryč. Našly si něco víc nóbl, skromné pokoje jim nestačily. Naše chyba, že jsme je nezkásli hned večer, ale pozdě bycha honit. Takže od pondělí ještě sháníme spolubydlící, abychom na chybějící nájemníky nemuseli doplácet ze svých (už tak dost hubených) stipendií. Je to děs, protože Erasmáci už většinou bydlí a poptávka se značně snížila. Devadesát procent zahraňáků chce navíc bydlet na pláži poblíž diskoték a barů a k nám do historického centra města se nikdo nehrne. Jakoby všichni chtěli jenom pařit a nikoho nezajímá, že bydlíme 10 mnut od školy a 5 minut od hlavního autobusového nádraží, takže můžeme vyrazit na výlet prakticky hned, kdy si usmyslíme. Tady asi nikdo do hor jezdit nechce. Nechápu to. Ležet na pláži a popíjet drinky? Na to my Češi nemáme ani peníze ani nervy. Aspoň, že tu jsou moji kluci spolubydlící, kteří to mají podobně srovnané, a tak na všechny ty bohaté a rozmazlené Frantíky a Němčoury nadáváme společně a vytrvale rozvěšujeme inzeráty na internetu i na nástěnkách ve škole.

Aspoň z části se nám to vyplatilo – od středy máme nového spolubydlu, kterého jsme hned zkásli o zálohu (podruhé chybu neuděláme) a tak se nám náklady na bydlení opět trochu snížily, i když by to chtělo ještě jednu osobu… Není těžké uhodnout, odkud dotyčný je. Studenti ze západní Evropy o náš byteček nezavadí, takže malá nápověda: chlapec je Slovan, jako my… Jmenuje se Piotr a je to informatik z Polska – je dost svérázný, ale hlavně, že je. Bydleli bychom klidně s Yettim, kdyby nám dával na nájem. Během minulého týdne tady bylo pár lidí okouknout byt a někteří se mají ještě ozvat, ale jsem docela skeptická. Mám pocit, že se vždycky na něco začnu těšit a ono to pak stejně nevyjde. Pomalinku se začínám smiřovat s tím, že tu holt budeme bydlet v pěti – ale třeba mě Kanáry a Kanáři ještě překvapí!

1 komentář:

  1. Prej o zálohu :) 150 Zlotych nam dal :)) Neboj, Májo, všechno budé.
    mára

    OdpovědětVymazat