24. prosince 2010

Pohádková zima

Občas mi přijde mejl se všetečným dotazem, jestli ještě žiju, když stránky zrovna nepřekypují novinkami. Bez obav, žijeme s Jardou oba! Jen ve škole se člověk žádného velkého dobrodružství nedočká a psát o zkouškovém stresu se mi moc nechce. S vánočním časem musela ale studijní morálka trochu ustoupit. Mráz za okny, sníh a vůně cukroví mě vylákaly ven, nešlo odmítnout. Po loňském upoceném asijském roce, kdy tepota klesla pod 30 stupňů jen výjimečně, se zimy nemůžu nabažit. Líbí se mi, jak v Olomouci sníh pocukroval střechy. Mám ráda, že se dá zahřát nejen vlněnými podkolenkami, ale hlavně voňavým punčem. Odměnou za každý vypitý kelímek je jahoda na dně - no nekup to :)

Dalším lákadlem zimy jsou běžky. Na neposlušná prkýnka jsme se těšili celý rok a deficit z loňska si mohutně vynahrazujeme. Není hezčí zimní pocit, než když se lyže zakrojí do čerstvě projeté stopy. Přidá - li se k výletu ještě svařák, modré nebe a společnost dobrých lidí, nevadí člověku ani mrznoucí konečky prstů, štiplavý vítr nebo úplně blbě namazané běžky.

Mohutnými doušky si kromě sportu dopřáváme kultůůůru. V pátek 17.12. jsme se vypravili do Ostravy na koncert Jarka Nohavici. Lístky nebyly číslované a my pochopitelně chtěli obsadit co nejlepší místa. Netušila jsem, jak bojový úkol to bude. Naklusala jsem před halu v pět hodin, podotýkám, že koncert měl začít v sedm. V ukázněné frontě jsem zaujala asi čtyřicáté místo. Do patnácti minut se dav rozrostl asi na 300 lidí a pozbyl jakýkoliv tvar. Lidi (bez ohledu na věk a společenské postavení) se mačkali, tělo na tělo. O půl šesté začaly padat první nadávky. Houf mě tlačil čím dál víc na paní přede mnou, až jsem zabořila nos do norka, co měla kolem krku. V 18:45 se pompézně otevřela hala a sranda teprve začala. Publikum se rozběhlo směrem k pódiu, každý volil jinou taktiku získání nejlepších sedaček. Všichni však sprintovali. S jazykem na vestě jsem obsadila dvě místa a spokojeně vydechovala. Takový stres jsem vážně nečekala! Nicméně celá tlačenice se vyplatila, tři hodiny jsme koukali na Jarka z páté řady :)

Štědrý den letos v hlasování vyhrála liberecká strana, takže jsme se 22. přesunuli na chaloupku do Olešnice. Vše se odehrálo v podkrkonošském duchu, hodně se zpívalo, běžkovalo, dobře se jedlo.. Na Štědrý večer jsme se celá rodina navlíkli do slavnostních šatů po babičce, takže někteří připomínali komparzisty z filmu Krakonoš a lyžníci, jiní vypadali jak soudruzi z NDR. Vládl flauš, fiží a dederon:) Ježíšek přinesl tři nůše dárků, asi jsme byli hodní.. Do Silvestra vegetíme na Moravě, poslední den v roce strávíme opět v Jizerkách..

Žádné komentáře:

Okomentovat