29. května 2010

Myanmar se hlásí!

Po dlouhe dobe poprve jsme se dostali k tak rychlemu a levnemu internetu, ze muzeme napsat prispevek na blog.. ale ejhle - myanmarskavlada zablokovala skoro vsechny webove stranky, takze tento prispevekse na blogu ocita diky moji nejlepsi kamaradce Lence, ktera ho trpelive vyvesi misto me.

Nase putovani Myanmarem zacalo v Yangoonu, odkud jsme na kole jeli na vychod, smer vesnice Kyaikhito. Maji tam na kopci obri zlaty valoun, na ktery jsme se jeli podivat. V cele zemi nebyl telefonni signal, takze komunikace s domovem zustala na internetovych kavarnickach, kterych tu neni mnoho. Zpocatku bylo cestovani spise jizda peklem, teploty kolem 42 stupnu a vys, mohli jsme slapat jen rano od 5 do 10 a pak vecer od 5 do 7, potom se nam setmelo.. Ale snazili jsme se jezdit 60-70 denne..Nejhorsi byly pauzy pres obed - to se teploty splhaly pres 45, stupnu, vzduch se nehybal a bylo opravdu na omdleni.. Ja vedra uplne nesnasim,takze mi nalada klesala neprimo umerne s rostouci teplotou. Pitny rezim okolo 10 litru vody denne, ja si takhle predstavuju peklo. Krajina na jihu byla trosku nezajimava, jen planiny, vsecko vyprahle, suche..

Proto jsme se rozhodli to na jihu zabalit a nocnim busem z mestecka Bago vyrazili na sever. Jeli jsme busem pres noc do Mandalay a odtud zamirili na zapad. Nastesi se vsechno zlepsilo - teploty uz jen kolem 40 a nekdy dokonce i min :P Vstavali jsme porad v 5 rano, ale obcas se uz dalo slapat ipres poledne, takze jsme si uspesne zajeli svou prvni stovecku Presneji receno 125km za skoro 9 hodin v sedle... Meli jsme motivacidojet az do hostylku se sprchou (po tydnu nemyti to zni jeste lakaveji) ... ale uz to nemusime opakovat, zadky jsme meli tak osezene, ze se nam z nich loupala kuze. Sever je mnohem zajimavejsi a hlavne lidi byli uplne jako v jine zemi.Vsichni nam fandili, mavali, troubili a zdravili. Kazdy byl samy usmev. Jednou nas na poli nasel pan a nedal pokoj, dokud jsme nesliprespat k nemu do hostince, all inclusive s veceri a snidani, vse zadarmo.

Z Mandalay jsme nabrali smer na zapad k teakovemu mostu v Amarapure. Tam nas v noci malem smetl cyklon, ale drzeli jsme stan vsi silou a i diky vaze nasi bagaze nas to nikam neodneslo. Ale mame SILNY zazitek. Odsud jsme se pak pres Bodhi Tatung, kde stoji asi 120 metrovy buddha pres mesto Monywa presunuli na vychodni breh reky Ayeaywaddy(nebo tak nejak). Tim jsme se do stali do jeste zapadlejsiho kraje, kde uz jsme projizdeli jenom mezi kaktusy a palmami... Takhle nejak si predstavuju Afriku. Trosku jsme pobloudili, vedli druzny rozhovor s imigracnim urednikem (protoze cizinci v tomhle koutu Myananmaru nemaji co pohledavat), ale nakonec jsme pres mesto Pakoku dojeli az do Baganu, kde jsme dva dny objevujeme pagody a stupy a uzivali si civilizacnich vydobytku jako postel, sprcha a pocitac.
Po Baganu se na tri dny zatahlo, takze podminky ke slapani by byly idealni, jen kdybych nedostala pekelny prujem a nebyla slaba jak moucha.. ale Jarda me cpal chlebem a slapali jsme dal smerem k Mt.Popa - coz je mistni Olymp.. no, mne se tohle misto vubec nelibilo, klaster na skale mel sice atmosferu, ale na schodech k nemu se valely opici vykaly a cele misto priserne smrdelo, hruza. Vskutku NEOPAKOVATELNY zazitek - netreba opakovat.

Vcera se krajina opet zmenila a konecne ozila - posunuli jsme se presmesto Meiktila az na vychod do Kalaw, coz je pekne mestecko v horach,takze vzuch je tady svezi, chladivy a prijemny. Z rovne placky sestaly kopce, coz je pastva pro oko a trosku mensi poteseni z hlediska cyklistiky Ale nechci si stezovat, jsme radi, ze konecne nejedeme poustni krajinou! Vcerejsi etapa byla trochu challenge - poslednich 24kilometru jsme slapali do kopce, na nejlehci prevod - do desiti vecer, holt Jarda to vzdycky vyhecuje na nevsedni zazitek. Dneska odpocivame v teple hostelu, protoze me opet dostihly zazivaci potize a zitra vyrazime na trek k horskym kmenum... Je to tu paradni, moc novych zazitku, vjemu, dojmu a kras, ale prestose cim dal vic tesim domu, na normalni pocasi, jidlo a hlavne na vas!!!

2 komentáře:

  1. Market tenhle článek mi připadal jak z pohádky (možná je to tim, že teď čtu o Narnii).
    Jsem ráda, že se máte dobře a všechno zvládáte. Jen tak dál, ať máte ještě na dlouhá léta na co vzpomínat! Běla

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Market, máš tu nádherné fotky. Jsi drsná cestovatelka! Mějte se hezky. Markéta Nováková

    OdpovědětVymazat