18. listopadu 2009

Odvahu!

Jsem hrozně ráda, kolik lidí si čte o našich asijských zážitcích, ale nelze si nevšimnout, že počet komentářů není ani zdaleka úměrný počtu čtenářů. Kudy chodím, tudy přemýšlím, jak to změnit. A pak mě napadlo vyvěsit sestříhané video z naší Karaoke party v garáži před výletem do džungle. Doufám, že po jeho shlédnutí z vás veškerý ostych spadne a i stydliví jedinci se odhodlají ke vložení komentáře, neboť si uvědomí, že si stěží mohou udělat větší trapas než my na videu :) Jinak už fakt nevím, čím vás povzbudit :) Tak příjemný poslech...

9 komentářů:

  1. Armstrong, Denver, Stevens by byli na Vás pyšní. Jelikož Vás neslyšeli, umělecký výkon oceňujeme my. Skoro jako 22.8. v Olešnici. Zdravíme! J+L

    OdpovědětVymazat
  2. Když já se bojím že budu trapný, a pak se za sebe budu stydět:-).

    OdpovědětVymazat
  3. Jakýpak ostych, právě jste dostali hlas místo finalistů Česko Slovensko hledá Superstar. Wonderfull. T LL

    OdpovědětVymazat
  4. jo, akorát jsem fakt nepoznal co bylo to poslední:-)

    OdpovědětVymazat
  5. děkujem za chválu, zkusíme i přes ni zůstat skromní :))) třetí song - Morning Has Broken - Cat Stevens :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj, nevím, jak zjišťuješ počet čtenářů, ale jestli je to jako počet zobrazení této stránky, tak to není tak úplně přesné... Moje tři robátka totiž dost často způsobí, že co vy jeden víkend zažíváte, to já mám jako četbu na pokračování po celý týden :-) Ale aspoň se mám denodenně na co těšit, že a po kouskách je to občas i velmi napínavé :-). No a logicky - s dítětem v náručí lze ještě jakž takž číst, ale už hůře psát komentáře, takže tady například další vysvětlení toho nepoměru. Takže nezanevři a piš dál, my co žijeme přízemní život s mrňavými pijavicemi v lidské podobě si rádi počteme o těch pijavicích z džungle (fuj, asi bych se zbláznila). Jo a už se těším, až otevřete ten krámek s čajem, ráda bych ten Tvůj oblíbený také ochutnala. Zdravím a přeju samé pěkné zážitky pro vás a pak i pro nás, čtenáře. Olina Kačenková z Pikomatu

    OdpovědětVymazat
  7. Jeee, Oli, děkuju za dokonale nevyvratitelné vysvětlení - určitě budu psát dál a mám fakt radost, že na blog koukají i lidi, které jsem dlooouho neviděla! Paráda :)

    OdpovědětVymazat
  8. Májo, už jsem chtěl mockrát napsat - chvály není nikdy dost, ale někdy způsobuje pokles motivace a kvality, tak jsem otálel. Věř, že je nás hodně, kteří Tě rádi čtou, a nic nedej na ty hlasy, které tvrdí, že návštěvnost blogu je způsobena jen bezcílně klikajícími dětmi!
    Už po přečtení poslední reportáže se vždy těším, jestli sedneš k noťasu ještě jednou ten den (píšeš v sedě?), nebo budu muset počkat na další novinky z TW až do našeho rána. V noci se převracím nervozitou, co se asi na TW zase děje dobrodružného, a já o tom nevím. Máš nápady, nenudím se, skoro se mi chce říct vytříbený jazyk, dobrou češtinu, styl, líbí se mi, jak se směješ, nejen na fotkách.
    Do Asie určitě nepojedu, cestování mě vůbec neláká, a dokonce do letošního října mě nebavily ani cestopisy jako žánr. Jsem o hodně starší, tak se musím přiznat, že Ti závidím hlavně Tvou radost a nadšení, z každé věty vyzařuje humor a jas. Pro Tebe není tak těžké to žít, ale myslím, že vyžaduje talent, napsat to tak, aby to v tom Tvém textu opravdu bylo.
    Jako starostlivý stařec musím hned dodat, že ruku v ruce s bezstarostností musí jít opatrnost! I když jsem si přečetl o všech těch skvělých Taiwancích, přece jen to není moravská nátura. A ještě si neodpustím malé popíchnutí: poznáváš, učíš se, sbíráš zkušenosti, jsi mladá a veselá, tak se bavíš. Ale taky jsi už dospělá a měla bys trochu víc myslet na budoucnost - určitě víš, co myslím.
    Píšeš dobře a napínavě, piš prosím dál! - Tak, snad jsem teď nezpůsobil, že po návratu z Filipín ztratíš svůj spisovatelský hlas...:-) Drahotín.

    OdpovědětVymazat