10. listopadu 2009

Návštěva z Čech

Uplynulý týden byl obzvláště nabitý a čas zběsile letěl kupředu. V úterý večer přiletěla delegace z Čech - Jardova ségra Táňa s kamarádkou Klárou (doufám, že toto sdělení pro vás všechny bude inspirací a že se taky někdo z mých známých či rodinných příslušníků odhodlá a přiletí nás zkontrolovat - www.airasia.com opět nabízí akční ceny letenek do Kuala Lumpur, no a odtud už to máte coby kamenem dohodil a zbytek doplaval :)). Snažili jsme se holkám naplánovat pestrý program, aby nasály co nejvíc atmosféry a zážitků. Holky na oplátku zafungovaly jako humanitární pomoc z Evropy zemím třetího světa, protože přivezly kromě vánočky a CHLEBA taky dvě plechovky českého PIVA a sýry, čímž se staly návštěvou více než vítanou :)












Jarda musel ve středu ráno do školy, takže jsem se ujala role průvodce a prošly jsme kus města - kolem Love river, omrkly jsme pár chrámů, pily čaj v množstvím větším než velkém, procházely hemžící se ulice, koupily pohledy a udělaly nálet na pár obchodů s oblečením (to je tak, když se sejdou tři marnivé ženské), nabaštily jsme se v naší oblíbené vegerestauraci a odpoledne pokračovaly v nakupovací mánii - ale protože se k nám připojil Jarda, změnil se sortiment - z oblečení se přešlo na elektroniku a my zavítali do tzv. Computer street, což je dlouhá ulice, ve které jsou jen krámky s počítačema, foťákama, MP3kama a různými doplňky k zmiňovaným věcem. Všechno je tu o dost levnější než u nás, takže nebylo divu, že si Táňa i Klára koupily foťáky a externí disk k počítači. Kromě nakupování byla zážitkem i samotná cesta, protože pěšky je to daleko - takže já jela na svém Pardálovi a hekající Klotylda vezla Jardu, Táňu i Kláru :)

Noc byla ještě mladá, navíc holky trpěly jet lagem, takže stejně nemohly spát, takže se hromadně vyrazilo na Night Market - já tam šla s cílem konečně ochutnat ty kuřecí pařátky. Mí společníci mě trochu zklamali, protože ani jeden z nich nechtěl vyzkoušet něco pořádně "odporného". Ale mé odhodlání to nezlomilo a koupila jsem si jsem něco jako husí ledvinky (ty byly výborné), pak grilovanou oliheň (viz foto), zkusili jsme rybí koule a nakonec došlo i na vysněný pařátek - ten mě ale vyloženě zklamal, protože nevím, co se na něm má jíst, je to jen chrupavka potažená kůží. Jediné využití, které jsem pro něj našla bylo šťourátko do zubů :)

Ve čtvrtek jsme skočily do Carefourru na velký víkendový nákup, protože jsme plánovali výlet do hor. Holky pak pokračovaly pěšky procházkou přes město k Jardově škole a já - vybavena kolem a tudíž trochu rychlejší- jsem hodila pětadvacetikilový bágl s nákupem domů a jela jim naproti. Na campusu Jardovy univerzity jsem doteď nebyla (nějak tady na nic není čas, hrozně to letí), takže jsem se moc těšila a rozhodně mě to nezklamalo. Budovy univerzity jsou postavené z červených cihel, celý areál je situovaný krásně na pobřeží, nad ním se tyčí jediná hora tady v Khs, no paráda! Koupaly jsme se v moři, byly obrovské vlny, takové člověk na Jadranu nezažije. V obědové pauze za náma přišel i Jarda, tak jsme ve vodě blbli všichni. Mí tři společníci pak šli do menzy na oběd a já fičela do školky učit.















Večer byl ve znamení velkých příprav na víkend, protože jak už jsem psala, čas hrozně letí a my spřádáme plány za pochodu, doslova za pět minut dvanáct. Takže byl čtvrtek večer, my chtěli v pátek ráno vyjet a pořád jsme nevěděli kam :)Navíc holky si z Čech nepřivezly tyčky od stanu, tak Jarda ještě obvolával spolužáky a sháněl na poslední chvíli stan. Ozval se nám Tom, který byl na Taiwanu loni a poradil nám několik výletů, ze kterých nám padl do oka tří denní trek na nejvyšší horu Taiwanu- Yushan Mountain. Na netu sice psali, že celý park je kvůli tajfunu zavřený, ale my už víme, že Taiwanci jsou zbytečně opatrní a bojácní, tak jsme se rozhodli to zkusit...

Žádné komentáře:

Okomentovat