Národní sport

Tak jako je Česko hokejová a fotbalová velmoc (respektive BÝVALA, protože to poslední dobou moc neplatí, jak se občas dočtu na Novinky.cz), tak také tady na Taiwanu mají jeden velmi oblíbený sport. Je jím stavění silnic. Asfaltování, válcování, seškrábávání a opětovné pokládání. Musí to tady milovat, protože skupinky cestářů jsou všude a pořád. Jen v naší ulici za měsíc asfalt třikrát sundali a znova položili! Pracují velmi rychle, což o to - během jednoho dne odstraní starý povrch, vykopou díry, opraví kanalizaci, zahrabou díry i položí nový koberec. Ale proč tak často, to je záhada. Naše teorie je, že je to prostředek ke snižování nezaměstnanosti. Vždycky, když se na úřad práce dostaví nový nezaměstnaný, pošlou ho někam sundat asfalt, aby nezahálel :) Myslím, že by byli schopní seškrábat a zase vyasfaltovat celou cestu jen proto, že si někdo pod zemí zapomněl pytlík se svačinou.

Překapivě v této fyzicky poměrně náročné práci pracují i ženy. A ne málo. Dělníci a dělnice jsou zahalení od hlavy až k patě (ochrana před UV zářením) a na hlavě mají legrační špičaté klobouky. Přesně takové, jaké nosí děda na chalupě v Rázové, když se trhá rybíz. Anebo jaký jsem měla já v Piešťanech na pláži, když mi byly dva roky a nabízela jsem bony :) Ty klobouky jsou tady tak nedílná součást pracovní uniformy, že jim dokonce vtipně přizpůsobili dopravní značky...