26. listopadu 2009

Láska je láska...

... ANEB JAK JSEM SI NAIVNĚ MYSLELA, ŽE DO NAŠEHO ODJEZDU SE UŽ NIC ZAJÍMAVÉHO NESTANE :)

Nejprve vás uvedu do obrazu - asi před měsícem jsem přes inzerát kontaktovala nějakého Taiwance, který sháněl učitele Aj. Setkala jsem se s ním, ale práce nakonec nevyšla, protože škola požadovala rodilého mluvčího. Nicméně tenhle asi padesátiletý, seriózně vyhlížející Taiwanec (jmenuje se Siman) se mi po pár dnech znova ozval, že by mě učil čínsky. Jen tak, zadarmo. Připadalo mi to jako dobrý nápad, stejně mám dopoledne většinou volno, takže jsme se domluvili, že se budeme scházet každý čtvrtek v McDonaldu. O několik dní později mi napsal e-mail znova, že mi sehnal práci a že musíme jet na pohovor. Jeli jsme jeho autem do vesnice Ludzu, díky hustému provozu asi hodinu od Kaohsiung a už v tom autě začal být nějaký divný. Jen tak mezi řečí mi říkal, že vypadám jako filmová hvězda, že jsem anděl a podobné věci... Z toho jsem začala být trochu nesvá, nicméně vidina práce a lekcí čínštiny zdarma byla silnější než nepříjemný pocit z nežádoucích lichotek. Neprozřetelně jsem mu dala Jardovo taiwanské telefonní číslo - a on mu od té doby dost často volal a dožadoval se mě. Když jsme se sešli minulý týden na čínštinu, dal mi telefonní kartu, abych mu mohla volat a pozval mě na rande!!! Padesátiletý pupkatý chlápek, šílenec! Prý : "chci Ti ukázat město v noci, půjdem na kopec nad městem, je tam krásná vyhlídka". Brrrr... To už fakt přestřelil. Divím se, že mě nelákal na sbírku motýlů. Řekla jsem, že si to rozmyslím, mejlem mu pak napsala, že nemám čas a definitivně jsem se rozhodla, že už ho fakt nechci vidět.

Práci v Ludzu jsem nakonec dostala a dva týdny jsem tam teď učila (a byla to super práce, poznámka autorky). Jenže teď odjíždíme a až se vrátíme, budu tři týdny učit full time - na plný úvazek. Pět dní v týdnu, celé odpoledne. Je to suplování za někoho neasijského, kdo jede domů na Vánoce, ale tady výuka normálně pokračuje. Nebudu tudíž moct učit ani ve školce, ani v té škole v Ludzu - ale to jsem nikomu předtím nevykládala, že.. nikdo by mě na 14 dní nezaměstnal :)

Takže jsem s tichu dušu učila a včera v noci jsem Simanovi jen napsala mejl, že se doma objevily nečekanné komplikace a že se musím okamžitě vrátit do Čech. Tím se vyřešilo jak to, že už v Ludzu nemůžu učit, tak to, že se s tím perverzákem už nemusím vidět :) Docela jsem si oddechla.

Ale drahý Siman zasadil svůj poslední úder v podobě mejlu, který mi dneska poslal. Málem mě klepla Pepka. Psal (cituji) : "... kde jsi teď? Můžu Tě ještě naposled vidět? Prosím? Chtěl bych Ti toho tolik říct, ale nenašel jsem odvahu. Můžeš se ještě vrátit na Taiwan? Nech mě prosím starat se o Tvůj život. Prosím zavolej mi. Chybíš mi, Májo. Tvůj nejlepší přítel Siman ".

Co z toho plyne? Poučení pro příště - nevěřit nikomu, že něco dělá zadarmo bez postranních úmyslů. Ale zase na druhou stranu, mohla jsem se tady vdát :)

Lepší náladu mi vrátily až děti ve školce a paní ředitelka, která se se mnou hrozně hezky loučila a vypadal, že je jí líto, že končím. Dokonce jsem dostala dárek - čínský amulet, snad mě ochrání před vilnými Taiwanci :)

4 komentáře:

  1. No mít taiwanského amanta se nepoštěstí každému;)

    OdpovědětVymazat
  2. no jeste ze si z toho vyvazla jen se silnym zazitkem a zadnymi trvalymi nasledky:D devce moje davej na sebe pozor!!:D

    OdpovědětVymazat
  3. zlato moje a ty se divis??:-))takova krasna holka, sikovna, anglicky mluvici a jeste ma zajem o cinstinu, kdo by te nebral??:-))ja urcite jo:-)..zdravi guria z Brazilie:-))hehe..

    OdpovědětVymazat
  4. No neblazni Market. Tak na vychode je zvlastni mix vztahu k zenam vs vsechno spatne vs spoustu nevybitych muzu. Tady z toho tveho vypraveni spise citim stesi, ze si te nezavezl jinam... Neduveruj a proveruj :) Boturek

    OdpovědětVymazat