30. října 2009

Jsem mobilní!

Hurááá, od úterka jsem zase trochu samostatnější!

Koupili jsme mi totiž v místním bazáru kolo!!! Stálo 1000 místních dolarů (cca 500 našich, v ceně byl i zámek) a je to pekelný oř značky LEOPARD a je myslím ještě těžší, menší, zrezivělejší a příšernější než to, co jsem měla v Grazu (a to je co říct), vpředu se nedá přehazovat, ale je moje a jako přibližovadlo funguje stoprocentně :)
Rekordy na něm lámat asi nebudu, když se na něj poskládám, mám kolena takřka pod bradou, ale to nevadí - konečně se můžu jet podívat po městě, aniž by mi to zabralo dvě hodiny (jako když jdu pěšky), aniž bych musela použít drahé metro anebo aniž bych musela potupně čekat, až přijde Jarda ze školy a hodí mě někam na motorce. Už se trošku vyznám ve městě, takže do práce se kolmo dostanu bez problémů, na rušný provoz na silnicích jsem se taky adaptovala, takže nic nebrání tomu, drandit na bicyklu vesele dál :)

I když dopravní situace je tu veselá. Spousta semaforů, kde stejně na červenou skoro nikdo nestojí, nadjezdy, podjezdy, výjezdy, sjezdy a kruhové objezdy... Ale dá se to zvládnout, protože na silnici tu všichni ode všech čekají všechno - už o sobě vědí, že jsou nevyzpytatelní, takže ve finále je ten chaos docela bezpečný. Horší je ten smradlavý a znečištěný vzduch. Mám pocit, že už po týdnu tady mám zanesené plíce - a když jdu ven běhat, vracím se přiotrávená, ale na to si holt budu muset zvyknout. Jsou horší věci na světě :)


1 komentář:

  1. vzpomenme na kola z kouleni kola...a jasejme nad modernim designem toho Tveho!:D

    OdpovědětVymazat