27. října 2009

Dodatečná narozeninová večeře

Nemyslete si, že se na své narozeniny nechám tak snadno odbýt pohankou a bambusem :) Po návratu z výletu mě můj milovaný pozval do "All You Can Eat" Sushi baru (= restaurace, kde se zaplatí poplatek a pak můžete sníst úplně cokoliv v libovolném množství).

Nepodcenili jsme přípravu a moc toho přes den nejedli, Jarda šel navíc před večeří ještě běhat, abychom měli v břiše dost místa :) Ten poplatek byl necelých 400 taiwanských dolarů za jednoho, tzn. něco přes dvě stovky na naše. Úžasná cena! Miluju sushi, takže jsem se těšila jak malý Jarda :)
Přišli jsme do krásné restaurace a sotva jsme vkročili, už se nás chopila slečna se sluchátkem v uchu (takové sluchátko měl každý z číšníků, komunikovali tak mezi sebou) a posadila nás ke stolečku, kde už bylo všecko nachystané, dala nám menu a my začli vybírat.


Neznám přesně názvy jednotlivých kousků, které jsme snědli, ale myslím, že postačí, když napíšu, že jsme nakonec objednávali třikrát! Měli jsme kousky s tuňákem, s nějakýma chobotničkama, s krabím masem, pak klasické závitky v mořských řasách, pak závitky, které vypadaly jak nakrájený moravský vrabec :), kousky lososa, kornoutky z řas posypané zdobením na dorty, pak jsme vyzkoušeli mušle, krevety a objednali jsme (víceméně omylem) i dva kousky s nějakým hovězím a vepřovým masem, to nám ale vůbec nešmakovalo, navíc z toho hovězího čouhal kus kosti nebo čeho... nic moc :) Ale jinak paráda! Všecko se baští hůlkama, tak si kromě chuťových buňek procvičíte i zručnost. Zkusili jsme i krabí polívku, ve které plavala krabí klepítka, zapíjeli jsme to čajem a džusem, kterých si můžete nalít, kolik chcete. Už po druhém kole jsme odfukovali, ale oči by pořád jedly, tak jsme objednávali dál. Všechno to bylo tak čestvé, tak krásně barevné... Mňam! V jednu chvíli jsme byli jídlem úplně obklopení a talířky skoro nebylo kam dávat :)

My se navíc s Jardou vsadili, kdo toho sní víc. Já si hrozně věřila, protože sushi opravdu zbožňuju, ale ke konci jsme musela hodit ručník do ringu, protože už jsem fakt nemohla, takže jsem byla potupně poražena... Chce to holt trénink :) Celou dobu co jsme jedli, jsem vzpomínala na ségru - Terez, tady by se Ti fakt líbilo!

I když jsme už ochutnali opravdu všecko z jídelního lístku a byli nacpaní jak dělové koule, neodolali jsme a na závěr si dali misku zmrzliny, kterou si taky nabíráte sami z mrazících boxů. Dva kopečky čokoládové zmrzky mě už opravdu dostaly do jídelní nirvany :)
Odcházela jsem z restaurace sice přejezená jako když se odjíždí od naší babičky z Bruntálu, ale spokojená a úplně nadšená. Není špatné mít jednou za čas narozky :)

1 komentář:

  1. Ahojte turisti..parádně jsem si početla a docela vám i závidím.Jen tak dál..ale hlavně opatrně.Maminky jsou od toho,aby občas připomněly, že na sebe máte dávat pozor:-))JL

    OdpovědětVymazat